|
|
|
přiložiti sě, -žu, -ží pf. k přiložiti 1. k komu položit se, přilehnout si: když již ležieše [Adlička] na loži a ciesař se k nie přiloži, i obje jej velmi pílně BawArn 1245 2. k komu uskutečnit pohlavní styk s někým: že j se jí [vdově] to zdálo nepočestno i po smrti prvého muže k druhému se přiložiti ŠtítKlem 48v; slíbil li který člověk pannu pojieti neb ženu, i přiloži se k jejie rodici …, nežli on lehne podlé té, ješto jemu … jest … oddána …, však je musie rozvésti PrávŠvábA 145v 3. (o vojsku ap.) k komu/čemu přitáhnout k někomu/něčemu, zaujmout postavení v těsné blízkosti někoho/něčeho: applicuerunt přiložili sě vel přilehli VýklKruml 208r (1 Mach 6,31: přitáhli k Bethsuram BiblLit, přilehli sú BiblPad, položili se BiblPraž); nebudúť se moci přiložiti [nepřátelská vojska] k tobě bez škody, neb vy k nimi budete moci bíti, a oni k vám nic VlčNauč 48 4. k komu (Bohu) čím (slibem) zaslíbit se, zavázat se někomu: sěm [na Sion] tváři jich [Izraelitů] přijdú a přiložie sě k hospodinu slibem věčným BiblDrážď Jr 50,5 (též Pror, přiloženi budú BiblLit) apponentur 5. v co (manželstvie) s kým uzavřít sňatek, vstoupit do manželství s někým: vy ste právě neučinili, přiloživše sě v manželstvie s ženami cizokrajními BiblOl 2 Esd 9,7 (složivše se BiblLit, zpojímavše sobě manželky BiblPraž) collocantes vobis in matrimonium uxores Sr. přiléci, StčS položiti sě Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024). 
přiložiti, -žu, -žíš dok. přiložit, položit k čemu, přitisknout: býti přiložen k otcóm, k lidu být pochován, zemřít; přiložiti lék podat, užít lék; přikrýt, zakrýt, přiklopit, zahalit; předložit; přidat, připojit; věnovat, vynaložit: přiložte snažnost; přiložiti mysl, smysl k čemu, k komu obrátit, upnout mysl, soustředit se nač; přiložiti srdce (milovánie) k komu, k čemu zamilovat si, přilnout; přisoudit, připsat; (s inf. nebo s aby) neustat v čem, nepřestat usilovat oč: syn nepravedlnosti nepřiloží škoditi jemu; — přiložiti sě položit se, lehnout si ke komu; přitáhnout (s vojskem), oblehnout Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|